Po stopách šlechtických rodů: HARRACHOVÉ - VZNEŠENOST ZAVAZUJE

 13. ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů představí starobylý  rod Harrachů, který patřil mezi nejvýznamnější šlechtické rody. Hráli zásadní roli jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. 
 
Zámek Hrádek u Nechanic, který Harrachové nechali postavit jako své letní, lovecké a reprezentační sídlo, se stal jedním ze stěžejních objektů letošního roku, ve kterém uplyne 70 let od doby, kdy se zámek otevřel pro návštěvníky. Ti se mohou v roce 2023 těšit na tradiční akce, přednáškový cyklus, publikace, novinky na prohlídkových trasách i na výsledek rozsáhlé obnovy hostinských pokojů.

HARRACHOVÉ

VZNEŠENOST ZAVAZUJE

Harrachové - Vznešenost zavazuje

Harrachové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody naší historie. Zastávali vysoké posty v církvi, u císařského dvora, v zemské správě, armádě i diplomacii. Byli průkopníky nejen v lyžování, ale také v lesním hospodaření, sklářství, zemědělství a včelařství. Zasloužili se o lepší sociální péči, zapojili se do kulturního dění, byli významnými mecenáši.

Arnošt Vojtěch za Harrachu

Arnošt Vojtěch z Harrachu


Stručná historie rodu

Aristokratický rod hrabat Harrachů zanechal v českých dějinách hlubokou stopu. Jeho členové se od 17. století prosadili jako vynikající diplomaté a vídeňský dvůr je zpravidla vysoce oceňoval. Jejich mimořádné politické nasazení trvalo až do 18. století.  V té době stáli na pozicích zemského vlastenectví a snažili se bránit práva Českého království. Výsledek těchto snah ovšem nebyl příliš výrazný. Musíme si ale uvědomit, že i tyto aktivity později přispěly k národnímu obrození.

Na vídeňskou centralizaci reagovali Harrachové zpravidla ústupem z politických pozic a stále víc se zaměřovali na  vlastní hospodářskou činnost. Do politické sféry se pak na čas vrátili v 19. století, kdy byli opakovaně zvoleni do zemského sněmu, kde zastávali konzervativní pozice. Těšili se velké popularitě i vážnosti. Hlava rodu přirozeně vždy vstoupila do předlitavského parlamentu, kde také hájili české pozice. Po I. světové válce z politické scény ustoupili a do konce jejich českého působení se na ni již nevrátili.

V druhé čtvrtině 19. století se stále víc přikláněli k českému národnímu obrození, a to zejména za Františka Arnošta a především Jana Nepomuka Harracha, který se zařadil mezi největší vlastence v řadách české aristokracie.

František Arnošt Harrach

František Arnošt Harrach
 

Jan Nepomuk Harrach

Jan Nepomuk Harrach

Harrachovské hospodaření mělo vysokou úroveň, nezřídka přinášelo průkopnické činy. Lesní hospodaření, sklářství, zemědělství, včelařství jsou toho dokladem. Jedním z důvodů jejich popularity bylo jejich silné sociální cítění. Reformy provedené Aloisem Tomášem Raimundem, posléze Arnoštem Quidem, Františkem Arnoštem a Janem Nepomukem daleko překračují rámec dobových zvyklostí. Dobré hospodaření umožnilo nejen lepší sociální péči, ale také mecenášství. Dokladem toho je řada kostelů. Harrachové se podíleli na činnosti předních hospodářských a kulturních institucí (různé hospodářské jednoty, Matice česká, Muzeum království Českého, Národní divadlo, Moderní galerie). Zapomínat nesmíme ani na průkopnickou podporu turistiky a lyžování nebo jejich zájem o novinky ve stravování.