Zámecký park v Krásném Dvoře – krajina inspirovaná cestami

Zámek Krásný Dvůr představuje mimořádně působivý příklad letního šlechtického sídla v severozápadních Čechách. Uprostřed krajiny Lounska, charakteristické rozlehlými poli a lesy, vytváří harmonický celek s jedním z nejstarších přírodně-krajinářských parků u nás. Barokní stavba vznikla v letech 1720–1724 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky a v dalších desetiletích se postupně proměňovala. Rozhodující období pro podobu areálu nastalo na přelomu 18. a 19. století, kdy panství převzal Jan Rudolf Černín (1757–1845). Neomezil se pouze na úpravy zámku, ale zásadně proměnil i okolní krajinu. V letech 1783–1793 nechal kolem sídla vybudovat téměř stohektarový anglický park, v jehož podobě se odrážejí konkrétní zkušenosti z Rudolfových cest po Evropě.

Jan Rudolf Černín a zkušenost z cest

Černín vyrůstal v prostředí podporujícím vzdělanost a kulturní rozhled. Už od mládí se zajímal o umění, architekturu i přírodní vědy, zejména botaniku. Hovořil několika jazyky a patřil ke šlechticům, pro které byla cestovní zkušenost přirozenou součástí vzdělávání. Svou první velkou cestu po Evropě podnikl kolem roku 1779. Do roku 1781 postupně navštívil centra tehdejších kulturních a uměleckých trendů – Francii, Itálii, Německo a později i Anglii. Zajímal se především o zahrady a parky, které vnímal jako výraz moderního myšlení o krajině. Ve svých zápiscích si všímal nejenom jednotlivých staveb, ale také celkové kompozice, práce se světlem, průhledů do krajiny i toho, jak se návštěvník v prostoru přirozeně pohybuje.

Itálie jej okouzlila světlem, antickým dědictvím i uměleckými sbírkami. Dojmů z této cesty využil například při výzdobě interiérů i rozšiřování svých uměleckých sbírek o cenné předměty. V zámeckém parku nechal zbudovat několik staveb inspirovaných antickými chrámy a klasicistní architekturou. Nejednalo se o doslovné kopie, ale o volné interpretace motivů, s nimiž se setkal například v Benátkách, Florencii, Římě či Neapoli.

Návštěva Francie v něm prohloubila smysl pro eleganci a promyšlenou kompozici krajiny. Zahrady ve Versailles i areál Malého Trianonu se staly důležitým zdrojem inspirace, zejména v práci s drobnou architekturou a jejím začleněním do prostoru. Tyto podněty se následně promítly i do podoby parku v Krásném Dvoře, například v umístění glorietu jako vyhlídkového bodu nebo v dalších stavbách, jako je lusthaus, které doplňují a rytmizují krajinný celek.

Cesta do Anglie v roce 1877, kolébky přírodně-krajinářských parků, pak potvrdila správnost jeho záměru vytvořit krajinu jako přirozený, harmonický celek. V zámeckém parku proto najdeme volně vedené cesty, skupiny stromů, otevřené louky a promyšlené průhledy, které vytvářejí dojem přirozenosti.

Krásnodvorský park je promyšleně sestaven jako sled obrazů. Návštěvník se v něm pohybuje podobně, jako by procházel krajinou plnou zastavení, od romantických staveb přes klidné louky až po vyhlídky do okolí. Každé místo má svou atmosféru a odkazuje k jinému typu krajiny či kulturní zkušenosti. Důležitou roli hrají i drobné stavby, které nemají pouze dekorativní funkci. Slouží také jako orientační body i významové akcenty, které připomínají inspirace z různých částí Evropy.

Místo setkávání a inspirace

Areál zámku se stal významným kulturním centrem své doby. Navštívily jej významné osobnosti, mezi nimi například Johann Wolfgang Goethe či císař František Josef I. Park obdivovali i doboví autoři, kteří oceňovali jeho harmonii a promyšlenost. Vzácné návštěvy připomíná monumentální mramorová pamětní deska z roku 1906 s vytesanými jmény.

Dnes nabízí Krásný Dvůr návštěvníkům nejen rozsáhlý park, ale i autentické interiéry s historickým mobiliářem a uměleckými sbírkami, které přibližují život šlechty i jejich cestovatelské zvyklosti na přelomu 18. a 19. století.

Květiny pro Rudolfa (8.–17. května)

Zámecké interiéry Krásného Dvora se v první polovině května promění díky květinové výstavě Květiny pro Rudolfa, která je součástí projektu Šlechta na cestách. Výstava navazuje na odkaz hraběte Jana Rudolfa Černína a jeho evropských cest. Květinové instalace prostřednictvím barev, vůní a kompozic připomenou evropské podněty, jež se promítly do podoby zámku i parku.